Quippy Tarry  Mesi  Ennie  Mirka

5. - 11. 7. HST Uni DogCentrum, Bochovice

Tak jsme letos vyrazily na týdenní tábor AgiCrossDogObeTracking, cvičit měla jen Mesi, Ennie a páneček jeli jen na dovču. Plánovaly jsme samozřejmě agility, pod vedením Kuby a canicross a scooter dog s Verčou a Vaškem. Pak jsem chtěla s Mesi vyzkoušet stopy a probrat naše problémy při poslušnosti s Beatou. Mesi je na většinu sportů moc šikovná, takže i stopy ji sedly a hned krásně čuchala. První den jsme začaly pachovým čtverečkem a Mesi krásně hledala, tak jsem na druhý den našlápla krátkou stopu. Zrychlený postup nedělal Mesi žádný problém. Zvládla i tu desetimetrovou stopu, nikam se nežene a čuchá poctivě. Třetí den už to bylo zhruba 15 m a tři obloučky. Na čtvrtek jsem ještě kousek přidala na vzdálenosti. Na začátku má trošku tendenci čuchat a postupovat rychleji, ale po chvilce se zklidní a čuchá krásně každou stopu v klidném tempu. Poslední stopa byla ještě delší a jeden ostrý lom Mesi zvládla parádně. Takže teď doma zvolníme a bude občas stopovat. Mesi je u stopování klidná a koncentrovaná což je pro ni skvělý trénink.

Agility s Kubou jsme si taky užily, pěkné parkury v hale s umělkou jsme ocenily hlavně první dny, kdy bylo venku hrozné horko. Mesi běhala pěkně, trošku měla tendenci nerespektovat pravidla na houpačce, ale kladina pěkná a áčko zatím pořád podporujeme retardérem a krok jí pěkně vychází. Přijde mi, že já se konečně pomalu srovnávám s načasováním povelů pro Mesi.

Dalším sportem, který jsme se pokusily časově skloubit, byla koloběžka se psem. Mesinku tahání hodně baví, byla to pro nás výzva s novými psy, kombinace běžců a jezdců různých rychlostí. Mesi je při tahání hodně vzrušená a trochu jí dělá problém předbíhání, nerada běží vpředu a těsně za ní pes, to zatím moc nedává, přestane táhnout a ohlíží se. Máme prostě pořád co trénovat.

Pak už jsme stíhaly jen poslušnost, kdy jsem spíš využívala cvičení s Mesi, když byl na place další pes. Protože na to není Mesi zvyklá, cvičím si sama, tak to byla nová možnost. Mesi má pěknou chůzi u nohy a cvičí ráda, ji asi baví opravdu vše. Co neumí je, nedělat nic. Tak jsem konzultovala Mesinčin problém s vyštěkáváním lidí, když má pocit, že je malá zábava a jde si zpestřit daný okamžik. Doufám, že i tohle zvládnu Mesi vysvětlit, že to dělat nebude, protože jinak je to suprová mudinka.

Na pátek, kdy s námi nemohli být ani Verča, ani Vašek, nám Vašek naplánoval „dogtrekk“. Vycházka se myslím moc povedla, všechna psiska spokojená. První horké dny jsme si během času, kdy nebyly žádné organizované tréninky, zpestřovaly plaváním v jednom z mnoha místních rybníčků. Plavat se mnou chodila Ennie, aby si Mesi trochu odpočinula, ta se jen smočila a zaplavala velmi lehce. Ennie je výborný plavec a tak jsme si to opravdu užívaly. Krom toho chodila, Ennie s pánečkem na vycházky, nebo jsem jí občas hodila pár disků. Není to pro ni super zábava, ale chvíli ji to baví. Párkrát jsme si i zaběhly agi parkury, které se běhaly na tréninku.

Jinak zázemí HST Uni DogCentrum, Bochovice je absolutně suprové. Luxusní kuchyně paní Čejkové se na nás naštěstí díky spoustě aktivit nepodepsala. Areál je skvěle vybaven, vším co je potřeba a okolí je velmi příjemné na vycházky, běhání i ježdění a spousta luk na stopování.

Na táboře se sešla skvělá parta lidí, některé jsme znaly z agi, nebo canicrossu z Brna, ale i nové tváře, které dobře zapadly do kolektivu. Po večerech jsme hrály KanJam včetně regulérního turnaje. Zábava se občas i trochu protáhla, ale všichni v pohodě dali všechny aktivity naplánované přes den. Jediné co jsme nikdo nějak nezvládl, bylo udělat dokumentační fotky. Pokud se bude příští rok tábor opakovat, tak určitě jedeme znovu.